• v 15 století se Francie centralizovala

• Nejlidnatější stát v Evropě 15 000 000 obyvatel
• 90 % pracovalo v zemědělství
• poddaní se vykoupili z nevolnictví
• zemědělci si půdu pronajímali od feudálního pána - splátky v naturáliích nebo v penězích (hodnota ¹/₂, ¹/₃ úrody)
• řemesla - sdružování do cechů
• 16. - 17. - manufaktury - výroba luxusního zboží - gobelíny, porcelán
• zahraniční obchod minimální (většinou luxusní zboží)
• domácí obchod - každý kraj má svoje vlastní cla. Placení mýtného.
• šlechta - nejvýše postavená vrstva společnosti (2 %)

1. výrazně zemědělská (patřili jim statky....) - zemědělská
2. shromažďovali se kolem dvora - úřady - dvorská

• tituly nevázající se na žádný úkol - dostávali plat

1. vojenské řemeslo - důstojníci - vojenská
2. obsazování do úřadů - správa státu - úřednická

• chudší závislejší na králi

Francie se pokoušela v ¹/₂ 16. století získat Itálii v celé řadě válek

1494 - 1559

• chtěli oslabit Habsburky
• Itálii nezískali, získali (Mety, Toul, Verdan)
• Angličané vytlačení z Calais - zmocnění - jediný zisk
• do Francie proniká nové náboženství (luteránství a kalvinismus)
• luteránství se v celku neprosadilo
• kalvinismus byl úspěšnější - začalo se zde lidem této víry říkat hugenoti

Šlechta se tedy rozdělila na dva tábory

1. hugenoti
2. katolíci

• následná 30tiletá válka (1562 - 1592)

1572 - Jindřich Navarrský (hugenot) se žení s francouzskou katolickou princeznou Markétou z Valois.

Bartolomějská noc (král Karel (rozuměj Karel IX.), který byl velice opatrný, ale který také ve všem a vždy poslouchal královnu matku (Kateřinu), pochopil, oč běží, a náhle se rozhodl, že se přidá ke královně matce...a že se s pomocí katolíků uchrání před hugenoty, jakkoli bude hluboce želet toho, že nebude moci zachránit Colignyho..." Zvony kostela Saint-Germani-l’ Auxerrois daly 24. srpna v půl druhé ráno signál k masakru. Byly připraveny seznamy, aby nikdo nemohl uniknout. K admirálovi, jenž zemřel hrdinně, se vypravil sám Guise. V Paříži zahynulo za strašlivých scén na tři až čtyři tisíce hugenotů; na venkově, zejména v Lyonu a v Orleansu, tisíce dalších. Nejvýznamnější jména nebyla ušetřena: La Rochefoucauld, Caumont La Force. Paříž vypadala jako dobyté město. Když přestala téct krev, propuklo rabování...Knížata a velmožové, šlechtici, lučištníci, vojáci královské gardy a spolu s nimi davy nejrůznějších lidí plenili, ničili a zabíjeli na ulicích...Smrti unikli jen princové královské krve: Jindřich Navarrský a Condé; byli však drženi v zajetí v Louvru a vyzváni, aby změnili náboženství. V cizině držela Alžběta smutek, zatímco Filip II. poslal svá blahopřání: Dostalo se mi jedné z největších radostí mého života... Papež Řehoř XIII. dal zpívat Te Deum. Nad láskou k bližnímu zvítězila ortodoxie.

- Jindřich Navarrský katolickou víru jen předstíral, ve skutečnosti jej sžíraly výčitky svědomí. Jedné noci, "velmi temné a ledové" uprchl, odvolal své zřeknutí se víry ve svém Béarnu se připojil "k této nové republice" hugenotů, proti níž se nazítří po masakru postavila Kateřina.

• Královnu matku a jejího syna však již navštívila Nemesis.Po bartolomějské noci se zdálo, že Karel IX. upadá do těžkomyslnosti. Chrlil krev a lékaři o něm mluvili jako o "souchotináři". V květnu 1574 byl tak zesláblý, že musel ulehnout. Zemřel 31. května v náručí Kateřiny Medicejské ve věku dvaceti čtyř let.
• Jeho bratr a následovník trůnu, Jindřich III. (vévoda z Anjou), byl v Polsku, kde jej Kateřina dala zvolit králem. Musel se co nejrychleji vrátit. Pokladna byla natolik prázdná, že Francie měla co dělat, aby zaplatila náklady na jeho zpáteční cestu a na pohřeb Karla IX.
• Jindřich se snaží o kompromis mezi hugenoty a katolíky. Byl za to zavražděn. Tímto vymřel rod z Valois.