Franská říše
Říše pod vládou králů Merovejců
Vznik 3 celků
Celek | Hlavní město |
Austrasie | Remeš |
Neustrie | Paříž |
Burgunsko | Orleans |
7. století - Childerich II. - sjednocení říše
Dagobert - jeho syn - poslední silný král
631 - Sámo x Dagobert - bitva u Wogastisburku - Dagobert poražen - rozpad na původní 3 skupiny
majordom - péče o provoz královského dvora - strhávali na sebe moc
Právo daně a velet vojsku - u majordomů dosaženo
732 - bitva u Poitiers - Araby zastavil majordom Karel Martel (kladivo)
Martel (Karlovci) - jeho syn usoudil, že se stane králem
751 - Pipin III. Krátký - dynastie Karlovců
796 - porazil Avory
Marka - pohraniční nárazníkové území ve správě šlechticů (samostatné)
Hrabství - uvnitř říše
Itálie - postavil se na stranu papeže (Lev III.)
814 - uznání Byzanskou říší za císaře (než se k němu zpráva dostala, zemřel)
Při správě státu se obrátil na církev (dohoda, že je nutné mít jednu dorozumívací řeč)
Jednotná řeč je latina
Mnich Alquin - navrhl školy pro výuku latiny, vzor z Antiky
Feudalismus panovník, vlastník veškeré půdy ve státě. Za odměnu poskytoval půdu vojákům.
Léno - později půjčováno na doživotí, nakonec dědičně
Ludvík Pobožný a jeho příbuzní spory (vnitřní válka)
843 - Karlovi vnukové uzavřeli Verdunskou smlouvu - říše franská III. části
Ludvík Němec - získal Německo
Karel Tlustý - Francie
Lotar - Benelux, Švýcarsko - Lotoringie