• Indii ovlivňovala rozmanitost přírodních podmínek (vlastní kulturní identita)
• uzavřený celek samostaně se vyvíjející izolovaně

Himaláje a hraniční horstva bránily obchodu - stálý příliv srážek (Himaláje)

Ganga a Ind - nejstarší zemědělské civilizace

Džungle, pobřeží - vyvíjí se podle místních tradic

Usedlé zemědělství - 4 000 - severozápad - měď, bronz, keramika, krnčířství

Civilizace měst. typu - harappská kutlura (2 300 - 1 600) - Harappa, Mohendžo - daro (zemědělství) - pšenice, ječmen, sezam, bavlna

1 750 - úpadek Harappské civilizace

1 500 - arijské kmeny (indoevropané)

Védy - nejstarší lit. památky

Védské památky - 1 500, 1 000

Království - společnost se dělí na kasty

brahmanismus - náboženství zbrzdilo společenské myšlení

filosofie předbudhistických upanišád - 800 - 600

• duchovní oběť
• člověk součástí Absolutna

Severní Indie - 700 - 400

• rychlý rozvoj, zemědělství, řemesel a obchodu - růst měst s cechovními org.a 1. peníze - 16 samostatných nezávislých států - vzájemné střety - vítězství Magadhské říše - obchod s východem "Devíti Nandů" - 362 - 321 - zákldy 1. sjednocení celé Indie. Vznik budhismu Gautamy Budha (563 - 483); Kardhamán Mahávira (540 - 468) - Džin (vítěz)

Budha - vznešené pravdy

1. lidská existence ve své podstatě je strastiplná
2. příčina strádání tkví v touze
3. oproštění od žádostivosti vede k odstranění strasti
4. existuje cesta k vysvobození - k blaženosti - nirvána

Budhismus bez obětí u boha. Učil střdmosti, sebeovládání a neubližování zivým tvorům. Rychle se šířil, zejména v nižších rod. vrstvách.

Džinismus - základní cíl snažení je balženost po smrti. Dosažení je v rukou člověka (všech schopností). Vesmír řídí kosmický řád. Velký důraz na nezabíjení živých tvorů - omezoval šíření na venkově

?Maqhdhsho? - sjednocovací proces v povodí řeky Gangy. Na severozápadě v povodí Indu - drobné státečky pdo perským vlivem (Dárieus I.)

Hl. město Takrila - významné středisko indoevropské vzdělanosti a kultury.

330 - A. Makedonský - konec Perské nadvlády. Otevření obchodních a kulturních styků s řeckým světem. Maurijská říše (321) - založena náčelníkem kmene maurijců ?Čundaguptou? -nucen čelit ?Selenkovcům? - ?Selenkovci? poraženi. Mír byl stvrzen sňatkem.

Přínos hosp. a kulturní rozmachu. Rozvoj obchodních styků se Stř. Asýrií a Středomořím - položeny základy k přeměně budhismu ve světové náboženství. Dřívěji nazýván - malá cesta (Hinájana), nyní velká cesta (mahajána)