Ruský stát v 15

Ruský stát v 15. - 16. století

Na konci 14. století byla Rus ještě rozdělena na řadu celků - knížectví Rostovské, Tverské, Rjazaňské, Jaroslavské, Moskevské a městské republiky Velikého Novgorodu a Pskova. Všechny platily daň tatarské Hordě, kterou vybíral velký kníže, který tím byl nominální hlavou těchto jinak nezávislých státečků.

Moskevské knížectví, které mělo v polovině 15. století zhruba tři miliony obyvatel, bylo sice rozlehlé (430 000 km²), jeho panovníkům již Horda i ostatní ruské země přiznávají postavení velkých knížat (i poté, kdy se již o jarlyk na velké knížectví v Saraji neucházejí), ale stále ještě bylo jen "prvním mezi rovnými". Úsilí o podmanění svých sousedů tvoří hlavní osu snah moskevských panovníků 15. a počátku 16. století - Vasileje I. (1389 - 1425), Vasileje II. Temného (1425 - 1462), Ivana III. (1462 - 1505) a Vasileje III. (1505 - 1533).

Dimitrij IV. Ivanovič řečený Donský (1361 - 1389), velkokníže moskevský - snažil se zbavit nadvlády Zlaté Hordy.

8. září 1380 - porazil chána Mamaje na poli Kulikovském, zač dostalo se mu čestného názvu "Donský".

Roku 1386 upravil dědičnost ve svém rodě.

1480 - Ivan III. (1462 - 1505) - získal pro ruské knížectví nezávislost - porazil Ahmeda - chána Zlaté Hordy

Situace v Rusku

řemesla se neoddělila od zemědělství

manufaktura téměř neznámá

obchod špatný - cesty vyježděné (tj. žádné dlážděné)

mezinárodní obchod neexistoval
mohli nabídnout jen kvalitní kožešiny, vosk

Ivan III. usiloval o vybudování silného Evropského státu - podpora ekonomiky

Moskva - má se stát III. Římem

Ivan IV. - (1530 - 1584) - Ivan Hrozný

musí odstranit moc bojarů - šlechty

1547 - se prohlásil za cara vší Rusi. Přiřknul si císařský titul.

zvětšil si území o tatarské chanáty kolem Volhy

1565 - veškerou půdu ve svém státě rozdělil na dvě části

opričninu

zemštinu

zemštinu ponechal bojarům

opričninu zkonfiskoval - rozděloval půdu mezi své dobré služebníky - Opričníci

vytvořil stálou armádu (tvořena služebnými šlechtici - opričníky)

začal vybírat daně sám bez bojarů

na konci své vlády obsadil Ural a část Sibiře

stát neměl přístup k Černému moři, ani k Baltskému.

po smrti Ivana IV. nastal šílený zmatek a boje feudálů o trůn (19 let).

Boris Godunov, ruský car od roku l598 - 1605 (bývalý opričník)

neustále bouře bojarů
musel chránit svoji carskou moc. V Polsku se našel podvodník, který o sobě tvrdil, že je syn Ivana IV. (Lžidimitrij)

pomoc bojarů - sesbíral vojsko - dobyl Moskvu, následném povstání však zemřel

car Boris Godunov umírá před obléháním Moskvy

Vasilij IV. Šujskij, ruský car v letech 1606 - 1610

- problémy bojarů a Švédů

Poláci, které přivedl Lžidimitrij

Šujsij zemřel

lidové povstání Polsko - Švédsko - vyhnání ze země

Bojaři se rychle dohodli a zvolili Romanovce